Smrtelných sedm
V Brně bude hrát slavné Radošinské naivné divadlo. Velectěná putovní prkna, co znamenají svět, poškádlí bohyni Thálii v roce „osudových osmiček“ zpracováním sedmera smrtelných hříchů. Vděčná náboženská inspirace umění, již můžeme spatřit na obrazech tajemného malíře Bosche stejně jako v již klasickém detektivním filmu Davida Finchera Seven. Sedm smrtelných hříchů, jimž tvořilo protiváhu sedm ctností, stanovila středověká římskokatolická církev za papeže Řehoře Prvního. K lidské letoře bohužel patří, že člověka strhne daleko spíše zmar a problémy nežli něco pozitivního. Známější jsou pýcha, závist, smilstvo, hněv, obžerství, nenávist a lenost nežli víra, naděje, láska, spravedlnost, moudrost, mírnost a statečnost. Teď přišlo rozšíření těžkých hříchů. Které to jsou? Genetická manipulace, experimenty na lidech, devastace životního prostředí, přispívání k sociální nespravedlnosti, ochuzování druhých, život v přílišném bohatství, obchod omamnými jedy a jejich užívání. Svatý stolec usiluje minimálně od II. vatikánského koncilu (tedy od šedesátých let) o image, jež lépe souzní s dobou a působí mladistvěji. Svého času padlo mnoho slov o tom, kterak pokrokově vstoupí Petrův trůn do třetího milénia křesťanského letopočtu. Vatikán je přesto posud mnoha rysy zakotven v hluboké minulosti. Jde o nejmenší státní celek světa, určitý pozůstatek rozdrobenosti středověké Itálie. Ze státoprávního hlediska pak o absolutní monarchii. Rozvětvená „firma Vatikán“ trpí mnoha nemocemi podobných starobylých institucí, jejichž léčení zůstává někde na půl cesty. Obecně ji tíží ztráta atraktivity. Počty věřících rostou, cožpak o to, překročily miliardu, jenže s růstem cifry lidí na planetě krok rozhodně nedrží. Zájem o profesionální práci v hierarchii upadá. Statistiky dokazují, že mezi lety 2005 – 2006 poklesl počet duchovních a jeptišek o celých deset procent. Mezi další potíže centra katolicismu patří vnitřní zadluženost. Pochopitelně, svatý otec a jeho okruh se dopadu chudoby prvních křesťanů bát nemusí. Vlivný mezinárodní aktér a mravokárce hmotařství vlastní podíly v několika automobilkách, akcie má například také ve studiu Walta Disneyho. V českém prostředí si mediálně známí funkcionáři církve oblíbili fráze o ateismu, za nějž může čtyřicet let komunistické totality. Ta pochopitelně hluboce poškodila duchovní život, ale do jisté míry jde povíce o neschopnost sebereflexe kléru. Zdejší katolictví historicky potlačovalo místní většinovou víru a udržovat ohroženou národní svébytnost také mnoho nenapomáhalo. Odsuzované byly jeho nedostatečné sociální aktivity předminulého století. Zkrátka není divu, že tvrdá politika KSČ – její nástupkyní hodně bagatelizovaná – navazovala na antikatolicismus vlivných sil první republiky. Přiznat vlastní hříchy, zvlášť když je jich více než sedm, bývá nejtěžší. Dokonce i v momentu, kdy hrozí osudy vývojově nepřizpůsobených dinosaurů. Autor je publicista
